|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Pasokifikace - úpadek tradičních levicových a sociálně demokratických stran po velké recesi
Ročárek, Adam ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
bakalářská práce se zabývá oblastí pasokifikace, neboli souběžného úpadku tradičních Evropě a nárůstu části se práce zaobírá statusem těchto stran před jejich úpadkem, jejich vývojem a reformami, kterými strany prošly před Velkou recesí. V praktické části následně zaobírá úpadkem samotným a jeho návazností na předchozí rozhodnutí a činy těchto stran. Zároveň zde ch stran, které zaujaly prostor dříve vyhrazený umírněných, tradičním stranám. Komparací mezi stranami, které pasokifikaci zdárně ustály, a jejím rámci voličsky zcela zapadly, a zároveň komparací mezi stranami tradičními a nálezu problémů jejich úpadku. Zároveň úspěšností tradičních a alternativních stran dochází k zjištění vztahu, který tyto strany mají, a zda je tedy růst alternativních důvodem úpadu, nebo naopak jeho násled celkem 6 rů tátů platné pro celý trend evropské tradiční levice.
|
|
|
Proměna britské Labour Party v letech 1994-1997
Onesork, Jaroslav ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Polinec, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl nalézt příčiny úspěchu britské Labouristické strany ve všeobecných volbách v roce 1997, kterými se labouristé dostali k moci po osmnácti letech strávených v opozici. K dosažení tohoto cíle sleduje text dvě hlavní linie. První je hledání kořenů a počátků ideové proměny "staré" Labouristické strany v moderní "novou" New Labour pod vedením Tonyho Blaira v letech 1994-1997. Druhá linie se zaměřuje na zkoumání podmínek a předpokladů tohoto úspěchu. Práce využívá metod kvalitativní případové studie. Závěr textu představuje klíčové momenty této transformace a otevírá otázku, zda a do jaké míry je možné tento úspěch zobecnit a aplikovat i na jiné sociálně demokratické strany.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace Sociálně demokratické strany Chorvatska a Socialistické strany Srbska a jejich zařazení v rámci směrů sociální demokracie v letech 2000-2016
Elčić, Sandro ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato práce je komparativní případovou analýzou dvou nástupnických stran Svazu komunistů Jugoslávie, Sociálně demokratické strany Chorvatska (Socijaldemokratska partija Hrvatske - SDP) a Socialistické strany Srbska (Socijalistička partija Srbije - SPS). V úvodu práce jsou definovány směry sociální demokracie: stará levice, nová levice a třetí cesta. Zatímco stará levice je založena převážně na keynesiánských přístupech k ekonomice, nová levice se zaměřuje hlavně na postmaterialistické a hodnotové otázky. Třetí cesta je syntézou neoliberálních ekonomických přístupů a některých, zejména environmentálních, přístupů nové levice. Tato práce následně stručně shrnuje historický vývoj obou zemí ve zkoumaném období, tedy mezi lety 2000 a 2016. Poté zkoumá programové dokumenty stran a prohlášení jejich předních představitelů, aby mohla zařadit strany dle výše zmíněných směrů sociální demokracie v hodnotových i ekonomických přístupech. Práce na závěr také stručně analyzuje praktickou politiku stran v obdobích, kdy byly u moci, aby bylo možné srovnat, zda není rozpor mezi proklamovanými přístupy a praktickou politikou. Z této práce vyplývají následující závěry: Ačkoliv byla srbská SPS na počátku sledovaného období z ekonomického i hodnotového hlediska zastáncem staré levice, prodělala v průběhu sledovaného...
|
|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
|
|
Rozmach etatismu ve Velké Británii 20. století.
Erva, Martin ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Spojené království je v naší historické paměti uloženo jako kolébka moderní demokracie, vlády práva a respektu k soukromému vlastnictví. Tato paměť ale často překrývá fakt, že se jedná spíše o hlubokou minulost 19. století než současný stav. Angličané podobně jako jiné vyspělé národy přijali politiku státních zásahů, znárodňování soukromých společnosti za náhradu, boje proti hospodářskému cyklu a to v konsensu, který nemá obdoby. Mnoho současníků pohlíží na Anglii prizmatem Margaret Thatcherové, ale jak tato práce prokazuje, její jasná pravicová politika byla v dějinách Konzervativní strany spíše výjimkou. Po příčinách tohoto stavu pátrá historiografie zejména u socialistické Labouristické strany. Řada historických prací se omezuje na kauzální souvislost mezi nástupem Labouristů k moci a růstem státu. Ukazuje se, že je důležité jít v pátrání po příčinách současného stavu mnohem dále. Liberální strana je navzdory svému jménu institucí s dlouhou tradicí prostátního myšlení. Byli to Noví radikální liberálové, kdo přišel s teorií "výkupného". Stejně tak jako program městského socialismu, který v dnešním regulovaném světě soukromých vodáren, plynárenských a elektrárenských společností nevypadá jako symptom éry laisezz faire. Imperiální témata a jednota království se pak staly hlavním jednotícím znakem a...
|
|
| |
|
|
Strana SMER-SD a její postavení ve stranickém systému Slovenska
Beneš, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zařazení strany SMER do politického a stranického systému Slovenska a následný pokus o analýzu vývoje ideového a programového postavení. Pozornost je věnována vývoji od samotného vzniku strany v roce 1999 až do posledních parlamentních voleb v roce 2012. První kapitola práce si klade za cíl zmapovat vývoj socialismu a z něj vycházejících ideologií, včetně konceptu Třetí cesty uplatňovaného některými západoevropskými sociálně demokratickými stranami. Ve druhé části autor věnuje pozornost vývoji levicových politických stran na Slovensku před i po roce 1989. Třetí kapitola se již zaměřuje na samotnou stranu SMER a popis jednotlivých fází jejího vývoje, tedy vznik strany, působení v opozici a období hegemonie datované od roku 2006. Zmíněn je i proces sjednocení levicových politických stran. Poslední část se snaží zachytit vývoj ideového a programového zaměření SMERu v čase a zároveň poukázat na některé problematické prvky jeho proklamované sociálně demokratické orientace.
|
host ::
RSS.